Malárie

Malárie je  tropická parazitární infekce přenášená komáry, projevující se vysokými horečkami.

Původce: 
Parazit rodu Plasmodium. Napadá červené krvinky ve kterých se množí, až dojde k jejich rozpadu. Náhlý rozpad většího množství červených krvinek vede ke klinickým projevům, z nichž nejvýraznější je vysoká horečka se zimnicí a třesavkou. Nejzávažnější je druh Plasmodium falciparum, původce tzv. Tropické (maligní) malárie, která může mít i fatální průběh s úmrtím. Méně závažné jsou infekce druhy Plasmodium vivax, malariae a ovale (tzv. Třídenní a Čtyřdenní malárie), které ale mají větší sklon k relapsům, pokud nejsou správně léčeny. Relativně novým původcem malárie u člověka je druh Plasmodium knowlesii, který se vysyktuje v jv. Asii.

Zdroj:
Zdrojem lidských forem malárie je pouze člověk. Opice a další zvířata jsou infikována jinými druhy plasmodií, které zase nevyvolávají onemocnění u lidí. Výjimkou je zřejmě malárie způsobená druhem P. knowlesii, který se běžně šíří mezi opicemi, od roku 2007 však jsou popisovány případy onemocnění lidí. Nemocný, neléčený člověk může být zdrojem infekce i několik let.

Přenos: 
Samičky komára rodu Anopheles. Nakazí se sáním na infikovaném člověku. V jejich trávicím ústrojí prodělává parazit sexuální část rozmnožovacího cyklu a poté přestupuje do slinných žláz. Při dalším sání komára se pak se slinami dostává do krevního oběhu napadeného člověka. Vzácně může dojít k přenosu transfúzí krve, případně kontaminovanými injekčními stříkačkami a jehlami. Přenos z matky na dítě je rovněž velmi vzácný.

Vnímavost, imunita, výskyt:
Trvalá imunita nevzniká, proto jsou opakované infekce cestovatelů možné a poměrně časté. Částečnou imunitu mají obyvatelé malarických oblastí, kteří prodělávají de facto permanentní infekci. Malárie se vyskytuje ve většině tropických zemí v Africe, Asii a Latinské Americe. V mnoha zemích už byl výskyt omezen na méně zalidněné oblasti ve vnitrozemí. Světová zdravotnická organizace vydává každoročně podrobné přehledy výskytu malárie v jednotlivých zemích světa .

Klinický obraz:
Převažuje náhle vzniklá, vysoká horečka (přes 40°C) se zimnicí, třesavkou, bolestmi hlavy. Může se objevit také průjem, kašel, žloutenka. Záchvaty horečky u neléčené malárie přichází pravidelně každý třetí až čtvrtý den. Pacient může zemřít na otok mozku, selhání jater, ledvin a oběhový šok. Smrtnost neléčené malárie přesahuje 10%. U benigních forem malárie, kde původce nemoci přetrvává v klidové formě v jaterních buňkách, může docházet k relapsům horeček v mnohaletých intervalech i po celý život.

Diagnóza: 
Provádí se vyšetřením krve. Zlatým standardem u symptomatických pacientů je mikroskopické vyšetření s nálezem plasmodií uvnitř červených krvinek. K dispozici jsou také různé rychlé testy k průkazu původce nákazy či protilátek.

Léčba: 
Vysoké dávky specifických léků - antimalarik. Pro zaléčení prvního záchvatu v terénu, bez lékařské pomoci lze použít doporučené dávkování pro tzv. samoléčení. Vhodná antimalarika pro prevenci i k samoléčení by měl doporučit lékař se zkušeností s předepisováním antimalarik a s aktuálními informacemi o výskytu onemocnění a rezistence k jednotlivým lékům v cílové oblasti.

Prevence:
Omezování přenosu likvidací líhnišť komárů, používání insekticidů k hubení komárů zejména uvnitř lidských obydlí (insekticidy s prodlouženým účinkem), individuální ochrana před poštípáním hmyzem pomocí moskytiér a repelentů s minimálně 50% DEET. Preventivní užívání nízkých dávek vhodných antimalarik může zamezit závažným průběhům nemoci zejména v oblastech s vysokým výskytem tropické malárie. Je důležité užívat antimalarika podle doporučení určitou dobu před vstupem do malarické oblasti a po jejím opuštění.

Zdroje:
Manuál prevence v lékařské praxi. IV. Základy prevence infekčních onemocnění. Národní program zdraví, Státní zdravotní ústav, Praha, 1996.
Malaria. World Health Organisation, 2014. (http://www.who.int/malaria/en/)

MUDr. Pavel Slezák, 8.7.2014, aktualizováno 24. 8. 2014.