Hemorhagické horečky a jiné

Hemorhagická horečka je obvykle velmi závažná virové infekce, v jejichž klinickém obraze je mimo jiné vnější a vnitřní krvácení při selhání regulačních mechanizmů srážení krve. Vyskytují se hlavně v tropických oblastech. Mají vysokou smrtnost.

• Dengue
• Ebola
• Krymsko-konžská hemoragická horečka (CCHF)

Krymsko-konžská hemorhagická horečka (CCHF)

Virová krvácivá horečka, vyskytující se ve Středomoří a Západní a Střední Asii.

Původce: 
Virus CCHF, rod Nairovirus, čeleď Bunyaviridae. 7 genotypů, podle geografického rozšíření 3 v Africe, 2 v Evropě, 2 v Asii. BL4 patogen - pro manipulaci s ním je třeba používat nejvyšší stupeň ochrany a zabezpečení.

Zdroj: 
Divoce žijící obratlovci, domácí zvířata - rezervoár nákazy, samy neonemocní.

Přenos: 
Klíšťata rodu Hyalomma; přenos krví a tělesnými tekutinami (i jako profesionální a nemocniční nákaza). V nemocničním prostředí i přenos vzdušným aerosolem (intubace).

Výskyt:
Balkán, Střední Východ, Severní Afrika. Západní Španělsko. Turecko, Bulharsko, Afghánistán, Pákistán. Turistika, outdoorové aktivity. Chovatelé dobytka, ovcí, koz, veterináři, pracovníci masného průmyslu v postižených oblastech, zdravotníci. Možný i sexuální přenos. Šíření mezi rodinnými příslušníky je vzácné.

Klinický obraz:
Inkubační doba 1 – 13 dní (podle způsobu přenosu a virové nálože, klíště 1 – 3 dny). Horečka, bolesti svalů, břicha, zvracení, průjmy, závratě, zvýšená citlivost na světlo. Krvácivé projevy na kůži a sliznicích. Smrtnost 5 – 30%.

Léčba: 
Není specifická, jen podpůrná. Obnova krevní srážlivosti, doplnění objemu (krevní destičky, plasma). Ribavirin? (použit i pro PEP - postexpoziční profylaxi)

Prevence: 
Očkování není, ochrana před klíšťaty, bariérová ošetřovací technika, používání ochranných prostředků při zpracování jatečních zvířat.

Horečka Marburg

Původce:
Marburgvirus, čeleď Filoviridae, RNA virus. Příbuzný viru Ebola.

Zdroj:
Člověk, opice, kaloni (netopýři)

Přenos:
Přímý kontakt s tělem, nebo tělesnými tekutinami živých či zemřelých nemocných. Riziko zejména v rodinách a ve zdravotnických zařízeních prvního kontaktu.

Vnímavost a výskyt:
Všeobecná, vzhledem k vysoké smrtnosti postinfekční imunitu nelze hodnotit, očkování neexistuje.
Zaznamenávány jednotlivé případy ve východní a centrální Africe.

Inkubační doba:
2 - 21 dní

Klinický obraz:
Horečka, únava až poruchy vědomí, bolesti hlavy, svalů, kloubů, břicha, průjem, krvácení ze sliznic. Smrt nastává obvykle za 5 až 7 dní. V případě přežití krvácení se mohou projevit poruchy nervového systému, zmatenost, zvýšená dráždivost až agresivita. Jako pozdní následek byl zaznamenán zánět varlat.

Léčba:
symptomatická, antivirotika, monoklonální protilátky
významné je dodržování bariérové ošetřovací techniky k ochraně zdravotnického personálu

Prevence:
teoretický předpoklad účinnosti vakcín proti Ebole zatím není potvrzen klinickými studiemi

Zdroj:
WHO Marburg fact sheet