Infekce lidskými papilomaviry (HPV)

Infekce lidskými papilomaviry (HPV) se šíří převážně pohlavní cestou. Je to přenosná infekce s benigním i maligním onkogenním (rakovinotvorným) potenciálem - bradavice, rakovina děložního hrdla (čípku, cervixu), penisu, hrtanu apod.

Původce:
Lidský papilomavirus (Human PapilomaVirus - HPV). Je známo asi 300 typů papilomavirů, z nich asi 120 infikuje člověka. Podle schopnosti vyvolávat nádorové bujení se dělí na typy s vysokorizikové a nízkorizikové. Viry jsou poměrně odolné vůči zevnímu prostředí. Ve vlhku zůstávají životaschopné několik týdnů.

Zdroj:
Člověk. Míra kolonizace HPV (a tím i nakažlivost) během života kolísá, 80% sexuálně aktivních osob se s HPV infekcí nejméně jedním typem viru setká. První kolonizace HPV se objevuje velice brzy po zahájení pohlavního života. Dále závisí na jeho intenzitě a četnosti střídání pohlavních partnerů. Organismus zřejmě dokáže HPV infekci po různě dlouhé době eliminovat. Čím delší přetrvání infekce, tím větší riziko vzniku nádorového bujení.

Přenos:
Pohlavním stykem, přímým kontaktem sliznic (inokulací) a to v rámci jednoho jedince (autoinokulace), kontaminovanými předměty (sexuální pomůcky apod.). Jedná se o nejčastější pohlavně přenosnou infekci. HPV se nevyskytuje v krvi - přenos krví není možný. Přenos na dítě při porodu však možný je.

Vnímavost:
Všeobecná. Infekce je spojována zejména se vznikem rakoviny děložního hrdla u žen, infikují se ale i muži, kteří mohou být zdrojem nákazy pro své partnerky.

Výskyt:
Celosvětový. Nižší v zemích s rozvinutými preventivními programy, gynekologickým screeningem a zejména očkováním.

Inkubační doba:
Nelze stanovit.

Klinický obraz:
Nerůznější změny na přechodu epitelu v oblasti děložního hrdla u žen - od prekanceróz až po obraz zhoubného rakovinného bujení - karcinomu cervixu. Genitální bradavice - zpravidla nezhoubné. Karcinom penisu a konečníku u mužů. Bradavice až karcinom v oblasti hrtanu a dutiny ústní při orálním pohlavním styku.

Diagnostika:
Průkaz genomu (DNA) viru ve stěrech a tkáních. Průkaz rakovinného bujení v tkáních a odebraných buňkách (cytologie).

Léčba:
Infekce HPV není sama o sobě léčitelná. Dochází k přirozené eliminaci viru z organismu.
Nádorové bujení se řeší chirurgicky - konizace čípku, případně radikální operace podle rozsahu nálezu, s následnou chemo a/nebo radioterapií. Úspěšnost léčby je velká při záchytu nádoru v ranných fázích, kdy nádorové buňky ještě neopustí sliznici.

Prevence a očkování proti HPV

Prevence:
Bezpečné sexuální praktiky, partnerská věrnost, případně sexuální abstinence, očkování.

Očkování:
Očkovací látky proti HPV jsou k dispozici od roku 2006. Účinnost proti typům HPV, zastoupeným ve vakcíně, je velmi vysoká (více než 90%) a dlouhodobá (nejméně 5 let). K dispozici jsou vakcíny proti dvěma (CERVARIX, HPV 16, 18), čtyřem (SILGARD, HPV 6, 11, 16, 18) a devíti typům HPV (GARDASIL 9, HPV 6, 11, 16, 18, 31, 33, 45. 52, 58). U dívek a chlapců od 9 do 13 let lze očkovat dvoudávkovým schématem s druhou dávkou za 6 - 12 měsíců.
U starších žen i mužů se používá 3 dávkové schéma (0 - 2 - 6 měsíců).

Přeočkování zatím nebylo stanoveno. S věkem efekt očkování klesá (na aktuálně přítomné HPV vakcína nefunguje - nepřispívá k jejich eliminaci, stejně jako nevede k útlumu již existujícího nádorového bujení).
Nicméně lze očkovat bez omezení věkem (studie jsou do věku 45 let) s tím, že očkování zabrání infekci jinými typy HPV, které by mohly stav zhoršit. Očkování je hrazeno ze zdravotního pojištění 13 letým dívkám i chlapcům. Pro ostatní skupiny je možné často čerpat komerční příspěvky pojišťoven.

Chci se nechat očkovat

Zdroje:
Fait T: Očkování proti lidským papilomavirům, Maxdorf, 2009.
www.hpv-guide.cz
Souhrn údajů o přípravku vakcín CERVARIX, SILGARD a GARDASIL 9 (www.sukl.cz, 18-02-19)

MUDr. Pavel Slezák, 19.2.2018