Melioidóza

Melioidóza je bakteriální oportunní infekce s endemicitou v jihovýchodní Asii a severní Austrálii, objevující se typicky po období dešťů. Nemocní trpí mnohočetnými abscesy v tkáních a orgánech.

Původce:
Burgholderia pseudomallei. Fakultativně intracelulární G- bakterie s vysokou odolností k prostředí i rezistencí k četným antibiotikům. Je považována za možné agens zneužitelné pro biologický útok.

Zdroj: 
Prostředí - původce přetrvává dlouhodobě v půdě a vodě.

Cesta přenosu: 
Přímý kontakt se znečištěnou půdou a vodou - vydatné deště a povodně.

Vnímavost: 
U dětí jen lehčí infekce s kožními projevy. Nejčastěji u osob mezi 40. a 60. rokem věku s jiným predisponujícím onemocněním - diabetes mellitus, chronické onemocnění ledvin, plic, jater, cystickou fibrózou. Alkoholici a konzumenti drogy kava.

Inkubační doba: 
Týdny až roky. Latentní infekce může být dlouhodobá, podobně jako u tuberkulózy.

Klinické projevy: 
Horečka, často rekurentní. Abscesy v kůži, kloubech, orgánech (plíce, játra, ledviny, mozek). Encefalitida, encefalomyelitida, spondylitida, sepse.

Léčba: 
Chirurgická drenáž velkých abscesů, ceftazidim, meropenem, cotrimoxazol. Trvání léčby až 6 měsíců. Trvá riziko pozdních relapsů onemocnění.

Prevence: 
Očkování ani chemoprofylaxe není. U osob s dispozicí při pobytu v rizikových oblastech, zejména v období dešťů se vyvarovat kontaktu se znečištěnou vodou. Desinfikovat a řádně ošetřovat i drobná kožní poranění. Nepodceňovat řádnou diagnostiku zaměřenou na tropické infekce při horečnatém onemocnění, nebo nálezu hnisavého abscesu.

Zdroje:
ProMed mail arch.č. 20170628.5137064

 DrS1707210822, 1708241229