Protiepidemická opatření kvůli výskytu plicního moru zřejmě povedou k omezení pohybu na hranicích mezi Ugandou a DR Kongo v oblasti Zombo/Ituri. Uganda předběžně identifikovala plicní formu moru u zemřelé 35 leté ženy, která byla už s příznaky převezena ze sousední konžské provincie, kde mělo zemřít její 4 leté dítě. Podobné příznaky má také její 23 letá setřenice v Ugandě. V kontaktu s nemocnými bylo přes 50 osob, které jsou nyní vyšetřovány. V DR Kongo měly v souvislosti s tímto případem zemřít další tři osoby.
Mor je bakteriální infekce, primárně onemocnění drobných savců, zejména hlodavců. Je přenášen blechami. V místě sátí blechy se vytváří nehojící rána a dochází k odumírání tkáně spádových lymfatických uzlin - tzv. bubo - bubonická forma moru. Infekce se dále šíří organismem a může mimo jiné způsobit zápal plic - v takovém případě nemocný vykašlává původce moru a ten se tak už rychle šíří mezi lidmi v okolí - plicní forma moru. Plicní forma je velmi nebezpečná jak svou nakažlivostí, tak rychlým průběhem, končícím často smrtí. Mor se léčí antibiotiky, které je možné použít při pobytu v oblastech s výskytem plicní formy moru také jako profylaxi. Očkování proti moru není volně dostupné, používá se pouze pro vysoce rizikové profese, jako jsou vojáci a osoby v laboratořích, pracující s virulentními kmeny morových bakterií.
Velká intenzita migrace na hranicích mezi DR Kongo a Ugandou byla již dříve zmiňována jako problém pro přijímání účinných protiepidemických opatření v souvislosti s výskytem eboly v DR Kongo (stejná provincie).
V souvislosti s výskytem moru byl dříve zmiňován hlavně Madagaskar, kde v roce 2017 onemocnělo více než 2,5 tisíce osob, z nichž 221 zemřelo. Od té doby však výskyt moru na Madagaskaru klesá. V sezóně od srpna 2018 zatím onemocnělo 105 osob, převážně bubonickou formou. Endemický výskyt moru na Madagaskaru je obvyklý už od 90 let - průměrně onemocnění 300 až 600 osob ročně.
Zdroj: ProMedmail arch. č. 20190312.6363171, 20190312.6361715, 20171221.5518585.
Mor je bakteriální infekce, primárně onemocnění drobných savců, zejména hlodavců. Je přenášen blechami. V místě sátí blechy se vytváří nehojící rána a dochází k odumírání tkáně spádových lymfatických uzlin - tzv. bubo - bubonická forma moru. Infekce se dále šíří organismem a může mimo jiné způsobit zápal plic - v takovém případě nemocný vykašlává původce moru a ten se tak už rychle šíří mezi lidmi v okolí - plicní forma moru. Plicní forma je velmi nebezpečná jak svou nakažlivostí, tak rychlým průběhem, končícím často smrtí. Mor se léčí antibiotiky, které je možné použít při pobytu v oblastech s výskytem plicní formy moru také jako profylaxi. Očkování proti moru není volně dostupné, používá se pouze pro vysoce rizikové profese, jako jsou vojáci a osoby v laboratořích, pracující s virulentními kmeny morových bakterií.
Velká intenzita migrace na hranicích mezi DR Kongo a Ugandou byla již dříve zmiňována jako problém pro přijímání účinných protiepidemických opatření v souvislosti s výskytem eboly v DR Kongo (stejná provincie).
V souvislosti s výskytem moru byl dříve zmiňován hlavně Madagaskar, kde v roce 2017 onemocnělo více než 2,5 tisíce osob, z nichž 221 zemřelo. Od té doby však výskyt moru na Madagaskaru klesá. V sezóně od srpna 2018 zatím onemocnělo 105 osob, převážně bubonickou formou. Endemický výskyt moru na Madagaskaru je obvyklý už od 90 let - průměrně onemocnění 300 až 600 osob ročně.
Zdroj: ProMedmail arch. č. 20190312.6363171, 20190312.6361715, 20171221.5518585.
MUDr. Pavel Slezák, 21.3.2019, 8:04